1. kapitola Hledačí andělů

15. listopadu 2013 v 22:00 | Neimã |  Hledači andělů
Ano... toto mi trvalo fakt dlouho!

A pak... skočím. Dopadnu do hrozně ledové vody, chytali mě Hledači, ale je to lepší, než být už teď chycena, Byl tam někdo nový, někdo, kdo rád chytá Anděly...
Začnou po mě střílet, ale nezasáhnou a já se blížím k vodopádu, už jsem skoro u něj a už mi mrznou prsty...
Už vidím bouřlivé peřeje, jak se dole motají a pak...
Vzbudím se, zase ten blbý sen, kdy se topím. Nesnáším vodu, což jste ale už poznali...
Posadím se na posteli a nahlédnu z okna ven na noční oblohu a zatoužím se proletět, ale nemohu.. Nedaleko bydlí HLEDAČI! A jak jsem již zjistila, tak se k nim přidal jeden nováček, který určitě touží najít co nejdříve svého prvního anděla... no nic... asi mám smůlu.
Je přesně šest hodin a tak se převleču a vezmu si batoh, pak vyjdu do školy, která je nedaleko, jenom pár blků...
Dojdu do školy ani né za 5 minut, vezmu si klíčky od skříňky a otevřu ji.
Sesype se na mně několik set učebnic a já skončím na zemi...
Slyším kroky a snažím se sundat ze sebe všechny učebnice.
Někdo mi začne pomáhat a tak jsem za chvíli venku.
Je to divné... Pomáhal mi Hledač a vypadal, jako ten z mého snu.
Trochu se vyděsím, že mě zaměřil, ale pak zjistím, že se mu na krku nehoupe černý kámen, takže jsem v pohodě...
"Čau, já jsem David!" představí se a podá mi ruku, abych se mohla zvednout.
"Já jsem Anna," řeknu a podám mu ruku, po chvíli mě zvedne a pomůže mi dát všechny učebnice zase zpět...
"Co máš jako první hodinu?" ptám se ho.
"No... Chemii." přizná a já se usměji, máme jí stejně.
"Víš kde je?" ptám se, chci mu kupodivu pomoci, ne tak jako u ostatních Hledačů...
"Ne," přizná trochu rozpačitě.
"Tak já tě tam dovedu!" navrhnu mu a on přikývne, vezmu si věci a pak ho vedu k učebně Chemie...
@@@
Skončí Chemie a my se vydáme k učebně výtvarky, kde strávíme celé dvě hodiny.
Kupodivu máme stále stejný rozvrh, takže se ho asi nezbavím...
Když zazvoní, tak nás učitel pustí dovnitř a já si vezmu z kupy svůj výkres.
Je na něm srdíčko s křídly a okolo něj jsou řetízky Hledačů.
Bojím se, že pozná, kdo jsem ale on si jen myslí, že je to nádherné.
Pustím se do stínování a zaberu tím jednu celou hodinu.
Když zazvoní na další hodinu, druhou část výtvarky, tak zajdu za učitelem a přednesu mu svůj návrh, on okamžitě přikývne a podá mi papír, pak si sednu zase zpět vedla Davida.
"Mohu tě nakreslit?" ptám se.
On se usměje a odpoví: "Jistě, mě to vadit nebude!"
Pak se na mně otočí z profilu a já začnu kreslit jemné kontury...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama