ČU - 1. kapitola Hora Čarodějů

12. prosince 2013 v 20:00 | Neimã
První kapitola
Čarodějových učňů
Hora čarodějů
DÍKY ŽE ČTETE
Nei


Frank
_________________________________________________________________________________________
Když se vzbudím, tak se ihned posadím.
Dnes mají být vybráni noví čarodějové a já doufám, že se jím stanu, jak mám vědět, kým budu.
Čaroděj? Nebo někdo normální? Nikdo neví, ale čarodějem být hrozně chci.
Obléknu se do normální košile a pak si nachystám malou brašnu.
Čarodějové vybírají z dětí pod 12 let, takže mám štěstí, ještě mi je jedenáct!!!

Johan
_________________________________________________________________________________________
Jsem vzhůru již od pěti hodin. Nemohl jsem spát. Tak hrozně jsem se těšil. Možná se stanu někým významným, možná...
Ale možná taky ne.
Je to veliké riziko, ale chci ho podstoupit.
Když se i má matka vzbudí, tak mi dá snídani a já se pak jdu připravit.

Don
_________________________________________________________________________________________
Již stojím před vchodem do Hory Čarodějů, kde možná strávím zbytek svého života.
Čekám na své zbylé čtyři kamarády, dokud se neobjeví a čekám již Velmi dlouho, nemohu se dočkat, to jsem nemohl nikdy.
Je to riziko čekat, když nahoru již stoupá několik set děti, já ale stejně počkám...

Alex
_________________________________________________________________________________________
Vůbec se netěším, ale slíbil jsem klukům, že to zkusím, nemohu je nechat na mě čekat, protože by to pak nezvládli a nestali by se učni.
A tak se i přes svou nechuť obléknu do černých kalhot, bílé košile a černé vesty.
Pak, jako obvykle, vyrazím přes náměstí až k okraji města, kde nad ním rozhlíží bájná Hora.
Hora Čarodějů.

Konrád
_________________________________________________________________________________________
Přiběhnu ke vchodu do hory jako poslední, málem jsem to nestihl, ale jen MÁLEM!
"Tak... můžeme?" ptám se a vydýchávám se.
Kluci přikývnou a všichni vyjdeme.
Cesta nahoru je velmi dlouhá, vždyť taky jdeme na horu.
Když vyjdeme až úplně nahoru, zrovna se zavírá brána.
"Rychle kluci!" zavolám na ně a dám se opět do běhu.
Proběhneme těsně bránou, když se za námi zavře.
"Jdete pozdě!" ozve se za námi hlas. Všichni se otočím e a uvidíme jednoho Mistra.---
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama