S - 1. Kapitola POZNÁNÍ

12. prosince 2013 v 14:38 | Neimã |  Středověk
Ihned zde máte první kapitolku,
snad se vám bude líbit a já doufám,
že budete i komentovat.
Pusťte si ke čtení TUTO písničku.
Inspirovala mě.
DÍKY ŽE ČTETE,
Vaše Neimã

V té době, co se probudím na slaměné posteli, tak vím, že dnes je den volby.
Volby práce.
Již mi je osmnáct let a dokončil jsem základní a krátkou školu, dnes si mě někdo vybere za učedníka. Já nevím, jestli to bude Pekař, Kněz, Léčitel, nebo někdo jiný, ale vím že se potkám s královskou rodinou.
Uvidím ji, sice ne poprvé, ale uvidím ji. Opět.
Miluji naši princeznu od té doby, co jsem ji kdysi uviděl.
Nikdy nebudu milovat asi nikoho jiného.
Vstanu a obuji se do kožených bot.
Pak si vezmu lehce šedou košili a na ní hnědou vestu v barvě kalhot i bot.
Když dojdu do malé světničky, které moje máti říká kuchyňka, tak ji uvidím vařit snídani.
Péct chleba, vytvářet sýr a další podobné práce.
"Dobré jitro." pozdravím ji.
"Dobré jitro Aidene, sedni si za stůl a pořádně se najez." řekne ona, vždy pro mě byla jako matkou. Mou rodinu kdysi zavraždili.
A ona se mě ujala, jako vlastního. Své děti nikdy neměla, a tak má aspoň mě.
Posadím se tedy za stůl a pustím se do mazání chleba sýrem.
Pak si ještě vezmu rajčata z předzahrádky a napiju se čerstvého mléka.
"Měl bys již vyrazit." řekne matka a podívá se na mě.
"Ano matko," řeknu a obejmu ji.
"Sbohem." řekne když vycházím ze dveří světnice.
"Sbohem." zopakuji taky a v tu chvíli se zabouchnou dveře.
Sejdu z těch pár schůdků, které máme u domu a pak jdu na náměstí.
Jdu tam, kde by se měli potkat všichni učedníci na výběr.
Jdu tam, kde jsem chodil spoustu let.
Promeškal jsem tam spoustu času, ale teď tam jdu znovu.
Ale ne kvůli prodávání výrobků, nýbrž kvůli práci.
<><>
Když dojdu na náměstí, uvidím krále, královnu, prince a... ji.
Všichni učedníci tam již skoro jsou a stojí v řade. Já přijdu jako poslední a na princeznu se usměji, ona můj usměv opětuje a pak přijdou mistři.
Pekař, Léčitel, Kněz, Kovář a ještě Šperkář.
Učedníci se vybírají podle zkušeností a podle školy.
Já jsem mezi prvními, ale samozřejmě první nejsem, oni jdou podle přijmení.
Nejdříve je Davnem, toho si vybral kovář, pak jde Ermus, ten šel ke šperkáři, měl šikovné ruce, pak jde Elard a toho si vybere Kněz, a ještě několik dalších, a až poté jsemm já.
"Aiden Henwórd..." řekne komorník a já předstoupím.
Všichni z mistrů odstoupí o krok do zadu, až na jednoho... Léčitele.
"Vybírám si tě z učedníka!" řekne Léčitel a já přikývnu, přijdu k němu a pokloním se, jako všichni ostatní. Odstoupím za jeho záda a pak se pokračuje až do konce. Jen pár učedníků se vybralo ke Léčiteli a k Pekaři.
Takže aspoň mistři budou mít méně práce s námi.
Všechny věci jsem měl s sebou, takže jsem se nemusel vracet. Nakonec se i s mým mistrem přesuneme do jeho domu...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Aly Aly | 12. prosince 2013 v 15:42 | Reagovat

hmm...zajímavé, mám ráda středověk, takže se mi to líbí a ještě nikdy jsem neviděla příběh psaný v budoucím čase :D, to tak píšeš běžně i slohovky?

2 Neimã Neimã | Web | 12. prosince 2013 v 17:23 | Reagovat

No... asi jo, já fakt nevím XD
Počkat, já psala v budoucím? XD XD
;-) ;-)

3 Aly Aly | 12. prosince 2013 v 21:51 | Reagovat

[2]: mno...nejsem expert na češtinu, ale vypadá to tak xDDD

4 Neimã Neimã | Web | 23. prosince 2013 v 8:58 | Reagovat

No... to je vlastně jedno, já si píšu tak, jak se mi zrovna chce :-D
Máš blog?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama