V - 1. kapitola

20. ledna 2014 v 21:20 | Enillity Neimã |  Výtržníci
Takže, já doufám že se vám líbil prolog i antonace a teď jsem vám tu naložila i první kapitolu,
Enillity Neima se opět vrací, jste rádi?
Já vím, že tu nikdo není, ale stejně, pokud chcete, abych věděla, že tu jste, tak napište do komentů!!!
Enillity Neimã

Hnedka jak vlezem dovnitř a Josh, kterej jde poslední přivře dveře, rozsvítíme baterky. Mdlé světlo z mojí baterky ozáří bílou lebku s černým obrázkem kamery a upozornění že "oběkt je střeženej kamerama". Trochu mě zamrazí a stáhnu si kapucu hloubějc do ksichtu.
Když vlezem dovnitřka skladu, tak mně hnedka ohromí to megavelký množství regálů strácejcí se v šeru.
"Jak tu máme ku*va něco užitečnýho najít?" nadává Josh. (Já vám říkala že "občas" mluví sprostě!)
"Jestli tu chcem něco vyhrabat, co by stálo za čórkaření, tak se budeme muset rozdělit, ale bacha ať se navzájem neztratíme, byli bysme v háji." prohlásím. Pak se rozhlédnu po tvářích svých "spolupachatelů" (to slovo se mi líbí!) - teda po tom, co vykukuje zpod Jakeovy a Filovy kukly, Alexovy baseballky a Erissiné kapucy - a pak je rozdělím. Sice nejsem žádnej vůdce - naše banda nemá žádnýho kapoše, páč sme anarchisti (hej, že sem dobrá že to slovo znám, co? Inteligence některých místních lidí na to třeba nestačí!) - ale nikdo neprotestuje. "Eriss jdi s Filem, Jakeu čapni Joshe a já si vezmu na starost Alexandra von Vlásenku!"
Všichni se tlumeně zasmějou, ačkoliv to byl fakt hodně slabý vtip.
"Tak deme, ne? Nechcem tu přece zkejsnout do rána!" prohlásí Jake.
"Jop, idem. Hele, nesmíme se navzájem ztratit, sraz bude zase tu, u regálu číslo-.." -kouknu se na regál a pak pokračuju "..-dva-dvevět-tři-á. Zkuste se sami sobě neztratit!" řeknu a pak chytnu Alexa za mikinu a táhnu ho rovně do uličky. Koutkem voka ještě vidím, jak Erissa s Filem zahýbaj doleva a Josh s Jakeem mizí někde vpravo.
Jak jdem, v regálech je vyrovnaná řada věcí - mobily, sluchátka, empétrojky a empéčtyrky, samé křápy s nápisy "made in China", "made in Thaiwan", "Made in People's republic of Cihna" a jiné podobné záruky "kvality".
Najednou za mnou něco sletí. Nadskočím asi metr do vzduchu a otočím se na Alexe. Málem na něj začnu řvát, ale pak mi docvakne, že to asi není ten nejbestovnější nápad pod sluncem.
"Cotosakrarobíš?!" vyhrknu a zpražím ho pohledem. Pak mi padne pohled na krabici kterou Alex shodil. Vysypala se z nich hromada cédeček a dívek.
"Ty- tys je našel!"
"Už to tak vypadá." prohlásí Alex spokojeně a věnuje mi jeden ze svých "andělíčkovských" pohledů.
"Jaká dívka tam sou?" zeptám se ho a juknu do krabice. Je tam ještě pár nekřaplejch cédek a dívek. Kleknu k nim a podívám se na názvy. Pak je začnu číst nahlas: "Street Fighter, Mortal Kombat, Brutal Legend-" řeknu a když přečtu brutální legendy, tak se zamyslím.
To by se líbilo brášinovi!
Rychle je popadnu a za okamžik dvě dívka ke hře mizí ve velké kapse zepředu mojí mikiny. Ha, dárek vyřešenej! Znovu hodím okem po zbývajících cédkách a pokračuju ve čtení: "Rissen dva, Tomb Raider... Hele! TO je moje!" prohlásím a vytrhnu ji Alexovi z ruky, páč ji chce zřejmě vzít pro svou segru, která tuhle hru taky chce.
"Heleď, viš co urobíme? Čapnem celou krabku k tomu regálu kaj se máme setkat s Joshem, Jakeem, Filem a Eriss, ať si každý čórne co chce, jop?" navrhne a já kejvnu. "Okiš, ale Tomb Raider je moje, jasný?"
"No, tak dobře!" souhlasí a popadne krabici. Já ze země posbírám ty, co sou ještě v kuse (doufám že budou farat!) a pak se rozběhneme k regálu dva-devět-tři-á. Ostatní určo slyšeli ten randál z tříštěnejch cédéček a tak už tam společně stojej, čekaj na nás.
"Co se stalo?" zeptal se Jake.
"Našli jsme ty cedka." prohlásím spokojeně.
"Fakt? A jsou ještě alespoň pohormadě?"
"Ale jo, aspoň většina." řeknu z vesela. Pak si čapnu na zem a rozložím cedka. Alex položí na zem krabicu a otevře ji.
"Tak co z toho chcete?"
Ostatní se po sobě juknou a pak si taky čapnou a začnou se prohrabávat obsahem krabky.
Já čapnu ještě Mortal Kombat a pak se zvednu, tři cédéčka mi stačí. Najednou ztuhnu. Zaregistruju ňákej hluk od vchodu. Zní to jako.. ŠKRKÁNÍ PNEUMATIK PO ŠKĚRKU! A do p*dele!
"Mizíme! Lidí! Jsou tu chlupatý!" vykřiknu a popadnu ještě ňáký cedka - ani se nepodívám, co jsou vlastně zač. Tak či tak, prodat snad půjdou. Rozběhnu se k východu, ale místo toho, abych zdrhla ven, zahnu za jeden z posleních regálů! Chlupatý jsou už před vchoem! Jsme v pasti!
"Tudy ne! Chlupatý sou tu! Sme v háji!" křiknu za sebe a rozběhnu se do boku. Cedka v kapse mi o sebe třískaj, možná to některý nedaj a křachnou, ale pokud to nebude Tomb Raider, tak je mi to jedno! Vzpomenu si, že tam na kraji bylo malé okno, snad se jím protáhnu.. já, Eriss a možná Alex, ale Josh a Jake jsou úplně nahraný, ti se tamtudy neprotáhnou! Mám zdrhnout? Nebo jim mám helpnout? Přemýšlím.
"JOSHI! Vy se odtud nemáte jak dostat!" zařvu, ale předtím trochu popoběhnu dál dozadu, aby nevěděli, kam mířím. Alex je naštěstí hned za mnou a když ukážu na okno, objeví se tu i Eriss. Alex mi udělá stoličku a já vylezu na něj. Otevřu okno, ale klika je dlouho nepoužívaná a tak to jde sakra blbě. Příště už na takovou "vloupačku" se*u! Nakonec to vokno přecejen otevřu a vyškrábu se navrch. Na Alexa teď vylezla Eriss a já jí helfnu a už je vedle mě. Alex si už ale nemá na koho vlízt, takže se předkloním a natáhnu k němu ruku. Pevně mě chytí a já s ho s pomocí Eriss vytáhnu dost vysoko, aby se vyškrábal za námi.
"Thanks, holky, máte to u mě!" prohlásí vděčně Alex. Pak ještě v rámci "zametání stop" přivře okno a pak už se všichni rozbíháme k zídce, přes kterou sme přelízali cestou sem. Tady už žádné vtipy jako "Alexandr von Vlásenka" nepadaj. Tady de o hubu. A Josh s Jakeem tam pořád ještě sou..
Přelízáme zídku a upalujem směrem k sídlišti. Když dorazíme na okraj, uvolníme s Eriss šňurky u kapuc mikin a rozepnem si je. Já si dám mikinu kolem pasu a Alex schová baseballku do kapsy - je mi záhadou, jak se mu tam vešla. Zastrčím dlaně do kapes džínů a snažím se fingovat nenucený rozhovor s Eriss. Společně kráčíme směrem k našemu domu.
Pořád nemůžu uvěřit, že tam Josh s Jakeem zůstali..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Milča Milča | Web | 21. ledna 2014 v 18:01 | Reagovat

Je to hezké, těším se na další! :)

2 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 21. ledna 2014 v 18:57 | Reagovat

Njn když ti

3 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 21. ledna 2014 v 18:58 | Reagovat

[2]:  to někdo opraví a vyhodí z toho "lwhce hluboké kaluže" hned to zní líp!:D

4 Neimã Neimã | E-mail | Web | 22. ledna 2014 v 15:33 | Reagovat

:-D Jo, ale to se mi povedlo, že? XD

5 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 23. ledna 2014 v 17:13 | Reagovat

[4]: no, ale je to na uškrcení:DD

6 Neimã Neimã | E-mail | Web | 23. ledna 2014 v 20:19 | Reagovat

:-d já vím, něco jako někdy Voldík není v tanečkách, že? ;-)

7 kíík :D kíík :D | Web | 24. ledna 2014 v 14:31 | Reagovat

Moc krásna kapitolka :D

8 Neimã Neimã | E-mail | Web | 24. ledna 2014 v 17:59 | Reagovat

Díky

9 Nemesis Moriko Nemesis Moriko | E-mail | Web | 25. ledna 2014 v 16:50 | Reagovat

[6]: Přesně:DD Když Voldík není v tanečkách.. a pak mě vždycky Zuza rozesměje.
"NEROYESMÍVEJ MĚ! Já se rozhodla, že budu mít dneska špatnou náladu!"
:DDD

10 Neimã Neimã | E-mail | Web | 26. ledna 2014 v 14:13 | Reagovat

:-D Jo to byla sranda, nebo něco jako já vypiji mamce omylem nějakej červený alkohol a to jsem si šla pro čaj :-D

11 Aly Aly | 2. února 2014 v 14:11 | Reagovat

Skvělé :-D dobře  píšeš za hlavní hrdinku. Líbí se mi to. ;-)

12 Neimã Neimã | E-mail | Web | 3. února 2014 v 16:41 | Reagovat

[11]: Moc ti děkuji ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama